Rada vlády pro informační společnost (RVIS) v pátek vyslechla doporučení Výboru pro digitální vzdělávání, který se věnuje mimo jiné oblastem, jako je přístup na internet v rodinách s nízkými příjmy, nedostatek žen v IT v ČR, digitálním dovednostem v celoživotním vzdělávání nebo nedostatku odborníků na kyberbezpečnost.
Velmi významné bylo doporučení ohledně dostupnosti internetu. Výbor doporučil nastolit problematiku prevence digitální propasti jako politické a společenské téma s ohledem na to, že i šetření ČSÚ potvrzují, že přístup na internet je významně vázán na finanční situaci rodiny. Výbor doporučil kromě jiného zvážit možnost rozšíření skupiny žadatelů, kteří mohou žádat o cenově zvýhodněné služby, a také možnost podpory cílové skupiny prostřednictvím již existujících sociálních dávek a systému sociální podpory v působnosti MPSV.
Srovnání podílu žen v IT oborech s ostatními státy EU, které rámuje další sadu doporučení, pro nás vyznívá dosti nelichotivě. Zatímco průměr EU je kolem 16 %, v ČR je to 7,4 %. Ještě hůře jsme na tom ve srovnání se špičkou EU, na níž se překvapivě pohybují státy jako Srbsko, Rumunsko nebo Řecko - všechny nad 25 %. Absolutním premiantem je pak Bulharsko s podílem žen v IT oborech 36,6 %. Ke zlepšení situace podle výboru povede kromě podpory vzdělávání všeho druhu také zvyšování atraktivity těchto oborů pro ženy, a to i prostřednictvím rozvoje nástrojů, které podporují slaďování profesního a rodinného života, například zajištění péče o děti, zkrácené úvazky, home office apod. Právě tyto výhody by mohly výrazně nabourat profesní stereotypy, které jsou jedním z hlavních důvodů uvedené situace.
Za důležitou oblast výbor považuje i celoživotní vzdělávání, jehož význam v době, kdy je vývoj nejen v oblasti ICT velmi rychlý, stále roste. Přesto je v naší zemi motivace lidí k tomu, aby se průběžně vzdělávali, dosti malá. 84 % dospělé populace se dále nevzdělává a ani neplánuje se dalšího vzdělávání účastnit. Změnit tuto situaci by mohlo i vypracování systému benefitů a podpůrných finančních nástrojů, které by motivaci k účasti na dalším vzdělávání zvyšovaly. Mohly by jimi být např. příspěvky na úhradu kurzů, uzákonění nároku na volno na vzdělávání, garantované půjčky nebo daňové zvýhodnění na zvyšování kvalifikace a podobně.