Česko se v oblasti digitalizace veřejné správy posunulo o několik procent v rámci nejnovějšího hodnocení DESI, která sleduje pokrok členských států EU v digitalizaci veřejné správy. Česku se nejlépe daří v digitálních dovednostech, využívání služeb eGovernmentu či pokrytí sítě 5G. Naopak nejvíce zaostává v nedostatku ICT pracovníků a zavedení předvyplněných formulářů. Zlepšení pomůže DIA i Zákon o právu na digitální služby. Výsledky DESI hodnotí data za rok 2023, sběr některých dat vychází z roku 2022 a hodnocení se také věnuje dalším aspektům digitalizace mimo stát, například digitalizaci firem.

Zpráva o stavu Digitální dekády (DESI) hodnotí pokrok Evropské unie a jejích členských zemí v digitální transformaci. Sleduje oblasti digitálních dovedností a vzdělávání, rozvoj digitální infrastruktury, digitální transformaci podniků a digitalizaci veřejných služeb. Nejlépe se Česku daří v oblasti digitálních dovedností, kde si v porovnání s rokem 2023 polepšilo o 10 %. Podle indexu má základní digitální dovednosti více než 69 % lidí, což je vysoko nad průměrem EU (55,6 %). Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti podnikání a obchodních operací, kde se Česko umístilo na 8. místě s 92 % (zlepšení ze 14. místa s 83 % v roce 2022). Dále se zlepšila oblast spojená se změnou bydliště (22. místo, 71 %), dopravy (22. místo, 68 %) a justice (11. místo, 70 %).

„Výsledky DESI odrážejí skutečný stav dlouhodobě zanedbávané digitalizace v naší zemi a upozorňují na mnoho problémů, na kterých vytrvale pracujeme. Řada jich stále není dokončená, ale věřím, že výsledky se brzy dostaví. Za poslední dva roky jsme úspěšně založili Digitální a informační agenturu, společně jsme nastartovali důležité agendy digitalizace a spustili řadu projektů, které nás posouvají vpřed.  Pořád ale narážíme na stejné bariéry, a to jsou nízké platy ICT pracovníků ve státní správě v porovnání s komerčním sektorem. Ale i na tom už pracujeme a snažíme se o zatraktivnění práce ve státní správě,” uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš.

Česko v této oblasti postupuje i díky několika úspěšným projektům Kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci. Minulý rok se povedlo uskutečnit druhý ročník akce Týden pro digitální Česko, věnované právě vzdělávání v oblasti digitálních dovedností. Akce proběhla ve 30 městech po celém Česku, zúčastnilo se jí přes 5 300 lidí, uspořádalo se 126 eventů a zapojilo se 103 partnerských organizací. Kampaň zasáhla přibližně 2,4 milionu lidí. Letošní již třetí ročník je naplánován na 18.-24. listopadu, fyzicky i online. Jeho tématy budou opět digitální dovednosti s větším důrazem na trh práce, bezpečí dětí na internetu a využívání online služeb státu. Kabinet také připravuje na září tohoto roku projekt IT je pro holky! s cílem sdílet osobní příběhy žen, které již pracují v IT, se studentkami základních a středních škol.

Česko dosahuje dobrých výsledků také v oblasti využívání služeb eGovernmentu (76 %). „Věřím, že výsledky Česka se v příštím indexu ještě více zlepší zejména díky rostoucímu počtu uživatelů Portálu občana, který se za poslední rok více než zdvojnásobil, a také díky nové aplikaci a přibývajícímu počtu služeb. Stejně tak si už téměř půl milionu lidí stáhlo svou občanku do mobilu a prokazuje se digitálně. Významným posunem bude i nově nabíhající digitalizace povolování staveb, či přidání systému DROZD pro bezpečné cestování do zahraničí do mobilní aplikace Portálu občana, kterou jsme občanům dodali v tomto roce.”dodal Bartoš.

V čem naopak Česko pokulhává, je oblast předvyplněných formulářů, kde se řadí ke konci žebříčku (45 %), před Německo a Rumunsko.

V této oblasti však v budoucnu významně pomůže práce DIA a implementace Zákona o právu na digitální služby, který začne platit od 1. února 2025. Cílem zákona totiž je, aby všechny státní služby, které je možné digitalizovat, byly k tomuto datu plně digitální. „Zákon o právu na digitální služby je koncipován tak, že jeho naplněním splníme většinu požadavků eGovernment Benchmark Evropské unie, což nás může z konce žebříčku katapultovat do první desítky států EU. Plně digitalizované služby budou například žádosti o příspěvky, změny trvalého pobytu, všechny služby spojené s dočasnou ztrátou zaměstnání nebo vyřizování záležitostí spojených s podnikáním,” dodal Bartoš.

DIA mimo jiné koordinuje implementaci Zákona o právu na digitální služby, který zásadně pomůže v oblastech hodnocení jako dostupnost služeb a elektronické formuláře. DIA dále zajišťuje vznik a provoz Kompetenčních center, která asistují ministerstvům s digitálními projekty. Kompetenční centra jsou klíčová pro zrychlení digitální transformace a zlepšení digitalizace a jejího hodnocení v budoucnosti.

„DESI index je jedním z indikátorů, který nám ukazuje, na jaké oblasti se v digitalizaci zaměřit a kde máme největší mezery.  Výsledky letošního hodnocení vycházejí z dat pro rok 2023, kdy Digitální a informační agentura teprve vznikala. Proto její vliv na výsledné hodnocení bude patrný až v následujících letech. Nicméně již nyní pracujeme na několika klíčových projektech, jako jsou eDoklady nebo Portál občana, které zjednodušují život českým občanům,“ říká Martin Mesršmíd, ředitel Digitální a informační agentury (DIA).

Hlavním problémem jsou tedy platy ICT pracovníků a potíže s jejich náborem do státní správy. V současné době jsou platové podmínky pro ICT pracovníky ve státní správě výrazně nižší než u jejich protějšků v soukromém sektoru. Kvůli tomu stát často nedokáže tyto odborníky zaměstnat a musí se uchylovat k využívání externích služeb, což je mnohem dražší. Lepšímu odměňování brání nejen nedostatek finančních prostředků, ale také zákonem stanovená pravidla. „Musíme přestat brát platy expertů jako výdaj k osekání, ale jako platbu za špičkovou službu. Data hovoří jasně: nízké platy jsou pro stát drahé. Neexistuje jedno řešení, je potřeba opravit celý systém. Společně s mým týmem jsme již na vládu nabídli řadu řešení, jak situaci zlepšit,” dodal Bartoš.