Průměrné platy pracovníků ICT ve státní správě jsou zhruba o 40 % nižší než u pracovníků na srovnatelné pozici v soukromém sektoru, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Stát v tomto ohledu dlouhodobě zaostává za vývojem trhu. Návrhy na změnu pravidel předložil místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš, a vláda a parlament už některé úpravy schválili. Tím se přispěje k řešení kritického nedostatku odborníků v klíčových oblastech.
Návrhy úprav přicházejí v reakci na stále se zhoršující situaci, kdy stát není schopen najímat potřebné experty. Srovnání platů mezi soukromou a veřejnou sférou dlouhodobě ukazuje výrazné rozdíly, a kvůli nedostatku expertů je stát nucen nakupovat služby externě za výrazně vyšší ceny. To navíc vede ke ztrátě know-how a závislosti na externích dodavatelích. Nízké platy jsou tak pro stát z dlouhodobého hlediska drahé.
V současné době se v ICT ve státní správě angažují pouze 3 % státních zaměstnanců, zatímco v soukromém sektoru je to kolem 7 %, a v sektoru bankovnictví a pojišťovnictví, který je svým charakterem práce podobný státu, dokonce 18 %.
„Nedostatek kvalifikovaných expertů v oblasti ICT se stává stále naléhavějším problémem. V době rostoucího tlaku na rozvoj digitálních služeb státu je získání kvalifikovaných odborníků naprosto zásadní. Dlouhodobě na tento problém upozorňujeme a předkládáme návrhy na zlepšení situace. Šetřením na platech stát paradoxně o peníze přichází, protože najímání externistů je mnohem dražší,“ uvedl vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.
Mezi již vyřešené záležitosti patří například zvýšení horní hranice osobního ohodnocení až na 100 %. Dále byl aktualizován katalog prací, do kterého byly přidány profese, které v době tvorby původního katalogu ve veřejném sektoru neexistovaly (enterprise architect, IT konzultant).
V přípravě je nyní řešení pro klíčové pozice, které jsou zásadní pro státní IT, kyberobranu a bezpečnost. Ve Sněmovně se také projednává nový kariérní řád, který zavede novela služebního zákona. Ten rozčlení státní zaměstnance podle odborné seniority. Tím nejen přehledně určí, kteří zaměstnanci jsou špičkoví odborníci, ale také dá zaměstnancům perspektivu kariérního růstu.
Dalším krokem, který je však zatím pouze diskutován, je provázání odborné seniority a odměňování., To omezí tzv. „věkový automat,” jenž nezohledňuje individuální růst a práci jednotlivce. Odměňování by mělo probíhat podle schopností a znalostí, nikoli podle doby strávené ve funkci. Pracuje se také na možnosti zaměstnat osoby, které jsou členy orgánů společností, a na zvýšení počtu klíčových míst z 5 % na 10 %.
Novela služebního zákona počítá také se snížením požadavku na vysokoškolské vzdělání pro pracovníky v „nevedoucích pozicích“. Zákon nyní sice požaduje vysokoškolské vzdělání, ale nikoliv v příslušném oboru. Požadavek na vysokoškolské vzdělání je tak zcela formální a nemusí mít nic společného s nabízenou pozicí.