Kvantové technologie ve službách státu

Akci uspořádal tým projektu Czech Quantum Communication Infrastructure (CZQCI) ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVUT), CyberSecurityHub.cz a Úřadem vlády České republiky. Úvodní slavnostní slovo pronesli Jana Havlíková, náměstkyně ministra pro vědu, výzkum a inovace, a Petr Kavalíř, zmocněnec pro kvantové technologie.

Seminář nabídl praktický pohled na nasazení kvantových technologií v českém prostředí. Diskutovalo se o testování kvantových komunikačních sítí, o vzdělávání odborníků i o evropském kontextu budoucí kvantové komunikační infrastruktury. 

Významná část debaty se zaměřila také na včasné zabezpečení citlivých a tajných dat pomocí dnes již dostupné postkvantové kryptografie, která využívá pokročilé klasické algoritmy, odolné vůči potenciálním kvantovým útokům. Odborníci představili konkrétní příklady z domácích i zahraničních projektů a rozebrali, jak může kvantová kryptografie proměnit přístup k ochraně dat.

Projekt CZQCI má za úkol implementovat v Česku aktivitu Evropské komise EuroQCI — Evropská kvantová komunikační infrastruktura. V Česku je projekt realizován konsorciem složeným z CyberSecurity Hub z.ú. (občanské sdružení), Akademie věd České republiky (AV), CESNET z.ú. (Česká národní akademická a výzkumná síť), Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), Masarykovy univerzity v Brně (MUNI), Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Vysoké školy báňské — Technické univerzity Ostrava (VŠB). 

Projekt probíhá za odborného dohledu a ve spolupráci s institucemi a ministerstvy, mezi nimiž jsou Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Ministerstvo dopravy (MD), Úřad vlády České republiky (ÚV), Ministerstvo obrany (MO) a Národní bezpečnostní úřad (NBÚ).

Cílem aktivit EuroQCI je připravit členské státy na plánované zavedení elektronické komunikace s vysokým stupněm zabezpečení založené na kvantové komunikaci. Předpokládaný termín širšího zavádění je od roku 2030. Kvantová komunikační infrastruktura by měla zabezpečovat zejména vybrané typy citlivé komunikace státních institucí a ozbrojených složek i komunikaci Evropské komise.

Klíčovou součástí přípravy je vytvoření dostatečného počtu odborníků, kteří rozumějí principům kvantové komunikace a dokážou ji bezpečně nasadit a provozovat. Potřební jsou odborníci ze státní správy, z ozbrojených složek i ze soukromého sektoru.

V programu vystoupili Jan Bouda z Masarykovy univerzity, Leoš Boháč a Jaroslav Burčík z Českého vysokého učení technického v Praze, Martin Smrčka, náměstek sekce informačních systémů NÚKIB. Diskuse se soustředila na praktické nasazení technologie QKD (Quantum Key Distribution) a na spolupráci s evropskými partnery.

„Kvantová hrozba znamená, že šifrovací algoritmy, které dnes považujeme za bezpečné, může kvantový počítač prolomit v řádu hodin či dnů,“ vysvětlil Jan Bouda. Zároveň upozornil, že časový horizont této hrozby se odborně odhaduje na přibližně deset až patnáct let, což dává státům omezený časový prostor na přípravu.

Další bloky konference se věnovaly praktickému nasazení technologie QKD v českém prostředí, evropským projektům a vzdělávání nové generace odborníků. „Budování kvantové infrastruktury není otázkou pouze kabelů a přístrojů. Potřebujeme lidi, kteří těmto technologiím rozumějí a dokážou je bezpečně provozovat,“ doplnil Jan Bouda.